Kdy jít s dítětem poprvé k zubaři a co se při návštěvě děje

S dítětem k zubaři poprvé jděte, jakmile mu vyrostou první zoubky, nejpozději kolem prvních narozenin. Mnoho rodičů čeká, až něco zabolí nebo až dítěti naroste víc zubů, a to je omyl. První návštěva je krátká a slouží ke seznámení a poradě. Kdy jít s dítětem poprvé k zubaři, vysvětlíme pomocí omylů, které rodiče opakují, a tím, co platí doopravdy. Přidáme i radu, jak dítě na ordinaci připravit.

Omyl: k zubaři se chodí, až když to bolí

Kaz v začátku nebolí, proto bolest přichází pozdě. Když dítě začne naříkat, bývá už zub poškozen nebo zanícen. Preventivní návštěvy odhalí problémy včas, kdy stačí jednoduché ošetření. Pozdní návštěva je spojena s bolestí a strachem.

Dítě, které chodí k zubaři pravidelně a bez bolesti, ordinaci bere jako běžné místo. První negativní zkušenost se špatně maže. Proto je lepší začít dřív a v klidu. Návštěvy bývají krátké a hravé.

Zubař také ukáže správné čištění a poradí se stravou. Rodiče se dozvědí, co dělají dobře a co zlepšit. To je cenné hlavně u prvních dětí. Prevence je jednodušší než léčba.

Omyl: mléčné zuby nemusíme řešit, vypadnou

Mléčné zuby jsou důležité pro žvýkání, mluvení a udržení místa pro stálé zuby. Kaz se může šířit do okolí a poškodit zárodky stálých zubů. Předčasná ztráta mléčného zubu může způsobit stlačení zubů. Péče o ně tedy má smysl.

Zubní lékař sleduje i vývoj skusu a prořezávání. Včas odhalí problémy, jako je nesprávné postavení nebo návyky typu sání palce. Pokud je třeba, doporučí ortodontistu. Takto předejdete složitějším zásahům.

Úraz mléčného zubu, jako vyražený nebo ulomený, patří k lékaři ihned. Nepokoušejte se zub vracet. Vyražený mléčný zub se nevrací zpět, ale lékař posoudí stav. Rychlost je důležitá.

Co platí doopravdy: kdy jít poprvé

Doporučení většiny odborných společností zní: první návštěva po prořezání prvního zubu, nejpozději kolem prvního roku. Poté kontroly obvykle dvakrát ročně, podle doporučení lékaře. Pojišťovna hradí preventivní prohlídky, podmínky ověřte u své pojišťovny. Pravidla se mohou měnit.

Vyberte ordinaci, která má zkušenost s dětmi. Zeptejte se v okolí nebo u pediatra. Dětští zubaři umějí s malými pacienty zacházet jemně. Čekárna s hračkami uleví.

Pokud se objeví bílé nebo hnědé skvrny na zubech, bolest, otok nebo krvácení z dásní, jděte dřív. Také pokud dítě po úrazu ztratilo zub. Nečekejte na plánovanou kontrolu. Včasné ošetření snižuje komplikace.

Jak dítě na návštěvu připravit

Vysvětlete dítěti jednoduše, co se bude dít: zubař se podívá na zuby, spočítá je a ukáže, jak je čistit. Použijte pozitivní slova a vyhněte se výrazům jako bolí, píchne nebo vrtá. Nelžete, že se nic nestane. Řekněte, že zubař pomáhá zubům být zdravé.

Zahrajte si doma na zubaře. Dítě si lehne a vy si prohlédnete jeho zuby lžičkou jako zrcátkem. Pak si vymění role. Hra snižuje obavy. Přečtěte knížku o návštěvě u zubaře.

Na první návštěvu zvolte dobu, kdy je dítě odpočaté a najedené. Ráno nebo po spánku. Vezměte oblíbenou hračku. Sami zůstaňte klidní, děti přebírají nálady.

Jak vypadá první návštěva

První kontrola trvá obvykle pár minut. Lékař prohlédne zuby, dásně a skus, někdy dítě posadí na klín rodiče. Může zuby opatrně očistit a ukázat, jak se čistí. Zákrok nebolí.

Zubař se bude ptát na stravu, návyky a čištění. Odpovídejte pravdivě, i když to není pochvalné. Lékař nesoudí, jen radí. Zeptejte se na všechno, co vás zajímá, třeba na dudlík nebo noční pití.

Po návštěvě dítě pochvalte. Odměnou nemusí být sladkost, spíš společná hra nebo nálepka. Tak se spojí zubař s příjemným zážitkem. Další kontrolu si domluvte hned.

Časté otázky

Je první návštěva u zubaře bolestivá?

Ne, jde o prohlídku bez zákroku. Zubař se dítěti podívá do pusy a poradí vám. Pokud je nutné ošetření, vysvětlí ho předem. Dobrá příprava a klidný přístup pomáhají.

Co když se dítě bojí a nechce otevřít pusu?

Nenuťte ho. Zkuste to v dalším kroku, nebo se zubař podívá po částech. Pomáhá, když se nejdřív prohlédne rodič. Strach časem opadne, pokud se zážitky opakují příjemně.

Jak často chodit na kontroly?

Obvykle dvakrát za rok, ale interval určí zubní lékař podle rizika kazu. Děti s vyšším rizikem mohou chodit častěji. Dodržujte doporučení lékaře.

Zdroje

• Česká stomatologická komora
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Státní zdravotní ústav