Syndrom dráždivého tračníku postihuje ženy častěji, ale není to jejich vina
Syndrom dráždivého tračníku se u žen diagnostikuje častěji než u mužů. Projevuje se opakovanými bolestmi břicha, nadýmáním a změnami stolice, ať jde o průjem, zácpu, nebo jejich střídání. Nejde o nemoc, kterou si člověk způsobí špatným chováním. Na jeho vzniku se podílí citlivost střeva, propojení mozku a střev, hormony a další vlivy. Potíže se dají zmírnit úpravou stravy, režimu a léčbou, kterou doporučí lékař.
Pro lepší představu uvádíme modelovou situaci. Je ilustrační a nejde o skutečnou pacientku.
Modelová situace: Jana a břicho, které nedá pokoj
Janě je 32 let a už několik let má potíže s břichem. Nadýmání a bolest se zhoršují odpoledne, střídají se dny s průjmem a dny se zácpou. Potíže sílí v náročných týdnech v práci a kolem menstruace. Jana se začala vyhýbat společným obědům, protože se bojí, že bude potřebovat toaletu.
Dlouho potíže přehlížela, pak zkusila několik diet podle internetu. Nic nepomohlo dlouhodobě a začala se cítit unavená a bezradná.
Taková zkušenost je u lidí se syndromem dráždivého tračníku běžná.
Proč se týká častěji žen
Přesné důvody nejsou zcela vyjasněné. Zmiňuje se vliv ženských hormonů, které ovlivňují pohyb střev a citlivost na bolest, a proto se u řady žen potíže mění během menstruačního cyklu. Roli může hrát i to, že ženy s potížemi chodí k lékaři častěji.
Důležité je, že nejde o „ženskou hysterii“ ani o projev slabosti. Potíže jsou skutečné a zasluhují vážnou pozornost.
Na vyšetření si vezměte zápisky o tom, kdy potíže začaly, jak často se vracejí a co je zhoršuje. Lékaři to usnadní posouzení a vám pomůže nic nezapomenout.
První krok: vyšetření u lékaře
V modelové situaci by Jana měla navštívit praktického lékaře nebo gastroenterologa. Syndrom dráždivého tračníku se diagnostikuje podle typických příznaků a po vyloučení jiných onemocnění, například celiakie, zánětlivých střevních onemocnění nebo infekcí.
Lékař se bude ptát na příznaky, jejich trvání a vztah ke stolici. Může doporučit krevní testy, vyšetření stolice nebo jiná vyšetření. Některé příznaky vyžadují rychlé vyšetření: krev ve stolici, hubnutí bez zjevné příčiny, noční průjmy, horečka, chudokrevnost nebo výskyt rakoviny střeva v rodině.
Co pomáhá ve stravě
Strava je důležitou součástí péče, ale nemá smysl držet přísné diety bez vedení. Pomáhá jíst pravidelně, v klidu a menší porce. Část lidí reaguje na nadýmavá jídla, mastná jídla, alkohol nebo kofein.
U některých pacientů se osvědčuje dieta s omezením určitých sacharidů, které ve střevě kvasí. Je ale náročná a měla by probíhat s nutričním terapeutem, aby jídelníček zůstal pestrý.
V modelové situaci by Janě mohl pomoci potravinový deník, ve kterém sleduje, co jedla a jak se cítila. Spolu s odborníkem pak lze najít jídla, která jí potíže zhoršují.
Pravidelný denní režim s jídlem v podobnou dobu a dostatkem času na toaletu po ránu pomáhá střevům pracovat klidněji.
Stres, spánek a pohyb
Střeva a mozek jsou propojené. Stres a úzkost mohou příznaky zhoršit a potíže se střevy zase zvyšují stres. Z tohoto kruhu pomáhá ven pravidelný pohyb, dostatek spánku a techniky zvládání stresu.
U některých lidí pomáhá psychoterapie zaměřená na střevní potíže. Nejde o to, že by si potíže „vymýšleli“, ale o práci s propojením mozku a střev.
Práce, jídlo venku a společenský život
Pro mnoho lidí se syndromem dráždivého tračníku není nejtěžší bolest, ale obava, co se stane v práci, na cestě nebo na návštěvě. Jana z modelové situace se vyhýbala obědům s kolegy a mohla by postupně ztratit kontakt s lidmi, které má ráda.
Pomáhá plánovat. Vědět, kde je na cestě toaleta, mít u sebe náhradní prádlo a léky, které doporučil lékař, a vybírat si v restauraci jídla, která snáší. Pokud se cítí dobře, může blízkým kolegům nebo přátelům říct, že má citlivé zažívání. Obvykle to přijmou s pochopením.
Pokud potíže výrazně omezují práci, je vhodné o nich mluvit s lékařem. Ten může upravit léčbu nebo doporučit další odborníky. Úzkost z potíží je běžná a dá se s ní pracovat.
Léčba a život s nemocí
Léčbu doporučuje lékař podle převládajících potíží. Mohou to být léky na křeče, na průjem nebo zácpu, vláknina nebo jiné přípravky. Často je potřeba vyzkoušet několik možností.
Syndrom dráždivého tračníku je dlouhodobý, ale s dobrou péčí lze potíže výrazně zmírnit. Jana by v modelové situaci mohla postupně najít kombinaci stravy, režimu a léčby, se kterou zvládá práci i společenský život.
Mluvte o potížích otevřeně se svým lékařem i blízkými. Nejste v tom sami.
Zdroje
- Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP
- Česká asociace nutričních terapeutů
- Ministerstvo zdravotnictví ČR
Publikováno: 10. 08. 2026
Kategorie: Zdraví